--O--

OBČANSKÉ PRÁVO

●    DEFINICE: upravuje základy celého soukromého práva(občan., obchod., prac., rodin.).

●    DĚLENÍ:

1.    Občanské právo hmotné – upravuje majetk. vztahy mezi subjekty a objekty práva. Patí sem právo věcné, dědické, závazkové, osobnostní, osobněmajetkové.

2.    Občanské právo procesní – zákonem stanov. postup soud. řízení v civil. věcech, upravuje postup soudu, exekuce,...

●    PRAMENY: občanský zákoník, který upravuje osobnostní právo a majetkové vztahy fyz. a práv. osob a majetkové vztahy mezi těmito osobami a státem.

●    OBČANSKOPRÁVNÍ VZTAHY: vztahy mezi subjekty občan. práva, kteří mají rovné postavení a které se prostřednictvím těchto vztahů upravují vzáj. práva a povinnosti. Vznikají z práv. úkonů a jiných práv. skutečností.

●    ZÁSADY:

a)    co není zákonem zakázáno je dovoleno

b)   zásada právní jistoty

c)    zásada dobré víry

d)   zásada dobrých mravů

e)    zásada soudní ochrany

f)     zásada návratu do původního stavu

●    ÚČASTNÍCI:

·       Fyzické osoby – rozlišujeme způsobilost:

a)    k právům a povinnostem – vzniká narozením, ale ještě nenarozenému dítěti vzniká už při početí tohoto dítěte, pokud se narodí živé. Tato způsobilost končí smrtí, nelze ji omezit či zrušit.

b)   k právním úkonům – vzniká postupně na základě vlastních úkonů odpovídajících rozum. a volní vyspělosti, neomezená způsobilost vzniká pak v 18 letech nebo zplnoletněním(zplnoletnit lze od 16 let uzavřením manželství, čeká-li dívka dítě). Soud může osobu zbavit způsobilosti k právním úkonům případně ji omezit(pak musí přesně vymezit, co je konkrétně omezeno) a osobě se musí stanovit opatrovník, který je ze svých úkonů soudu odpovědný, soud může tento rozsudek změnit.

c)    způsobilost k protiprávním úkonům – vzniká stejně jako způsobilost k práv. úkonům, takže je postupná.

·       Právnické osoby – sdružení fyz. či práv. osob, účelová sdružení majetku(nadace), jednotky územní samosprávy, jiné subjekty stanovené zákonem:

a)    veřejná obchodní společnost – podnikatel ručí celým majetkem.

b)   komanditní společnost – komplementáři a komandisté ručí majetkem a penězi.

c)    s.r.o. - společník ručí do výše svého vkladu, společnost ručí svým základním jměním.

d)   a.s. - akcionář ničím neručí, ručí společnost.

➢    ROZLIŠENÍ MEZI ZŘÍZENÍM A VZNIKEM PRÁV. OSOBY: písemnou smlouvou, zakládací listinou. Musí se zapsat do příslušného rejstříku, musí mít svůj název, sídlo, označení. Jednají za ně její statutární orgány, pracovníci za ně jednají, pokud jsou pověřeni soudem.

➢    ZRUŠENÍ PRÁV. OSOBY: dohodou společníků, uplynutím doby, splněním účelu.

➢    ZÁNIK PRÁV. OSOBY: je vymazána z rejstříku.

●    ZASTOUPENÍ:

1.    Na základě zákona – zákonné zastoupení zákon. zástupcem, který jedná za osobu, která není způsobilá k práv. úkonům, v případě nezletil. dítěte je to upraveno v zákoně o rodině. Je-li osoba neznámého pobytu, stanoví se jí opatrovník k ochraně jejích práv. Kdo sám nemá způsobilost, nemůže zastupovat.

2.    Na základě plné moci – zastoupený pověřuje zástupce k provedení urč. práv. úkonu, může být udělena několika zmocněncům dohromady. Má-li být práv. úkon proveden v pís. formě, plná moc taky písemná. Je-li generální plná moc(na neurčitý počet úkonů), musí být písemná.

·       Náležitosti plné moci: kdo je zmocnitel, zmocněnec, k čemu zmocňuje, osoby se identifikují OP, podpis obou, místo, datum, případně čas. omezení plné moci. Překročí-li zmocněnec plnou moc, buď to zmocnitel schválí nebo to jde na vrub zmocněnci.

·       Zánik plné moci: provedením úkonu, je-li schválena zmocnitelem, je-li vypovězena zmocněncem, zemře-li zmocněnec, zaniká-li smrtí zmocnitele(ale můžou v ní pokračovat právní zástupci zmocnitele).

·       PROKURA = nejvyšší plná moc.

●    OBJEKT PRÁVA:

·       Věci v právním smyslu – dům, pozemek. Dělí se na věci movité a nemovité(pozemky a stavby spojené pevným základem)

·       věci mají součásti, které od nich nemohou být odděleny(podlaha).

·       věci mají příslušenství k trvalému použ. s hlavní věcí(sklepy).

·       Převod věcí: u movité věci předáním, u nemovitosti zápisem do kat. nemovitostí.

·       Práva na pohledávky – na úroky z prodlení, na zaplacení, ochranu osobnosti.

●    VĚCNÁ PRÁVA:

1.    Vlastnické právo

2.    Věcná práva k věcem cizím

3.    Držba

·       Vlastnické právo – nejsilnější právní vztah k nějaké věci.

·       VLASTNICKÁ TRIÁDA = znamená věc držet(nakládat s ní), užívat(užívat k jejímu určení), požívat z ní plody(obohacovat se o přírůstky věci). K triádě se přidává právo věc zničit či opustit.

·       Způsoby nabývání vlast. práva:

a)    původní – věci, které vzniknou vlastním zhotovením, vydržením, separací.

b)   odvozené – koupě, darování, dědění.

·       Práva a povinnosti vlastníka: vlastnictví je nedotknutelné, vlastník má právo mít věc u sebe. Obdobná práva má i držitel věci. Vlatník je povinen ve stavu nouze nebo v naléh. veřej. zájmu umožnit použití jeho věci za podmínek (na nezbytně nutnou dobu, v nezbyt. míře, za náhradu), např. záchranné práce. Jiným způsobem nelze sáhnout na tuto věc vlastníka.

·       Vyvlastnění či omez. práva trvalé: na základě zákona, pro konkrét. účel, za náhradu. Nelze toho dosáhnout jinak.

·       Držba – je možná u práv, u kterých je možný opakovaný či trvalý výkon.

·       Základem jsou: vůle věc držet a fyzické ovládání věci

·       Držitelem je osoba, která nakládá s věcí jako s vlastní. Dále osoba, která vykonává urč. práva pro sebe.

·       Předmětem jsou věci.

1.    Oprávněná držba: držitel si oprávněně myslí, že je v dobré víře o tom, že mu věc patří. Náleží mu plody a užitky věci. Není-li opráv. držitel vlastníkem věci, má právo na náhradu nákladů v rozsahu vydržené věci a může si ponechat plody a užitky

2.    Neoprávněná držba: držitel ví, že mu ta věc nepatří. Musí vrátit všechny plody a užitky, platí škodu.

·       Vydržení: držitel se stává uplynutím urč. doby vlastníkem věci. U movitostí po 3 letech, u nemovitostí po 10 letech.

·       Nalezené, ztracené či skryté věci: musí se předat obci, obec pátrá po vlastníkovi, pokud není nalezen, propadá věc obci. Nálezce má nárok na 10 % nálezného z její ceny.

·       Černá stavba: stavím-li na cizím pozemku, musím stavbu odstranit na vlastní náklady.

●    Věcná práva k věcem cizím = věcné břemeno:

➢    Zástavní právo – k zajištění peněž. pohledávky ze zástavy dlužníka, zastavena může být movitá věc i nemovitost(hypotéka):

·       Vzniká: pís. smlouva o zřízení zástav. práva, u cenností a movitých věcí odevzdáním zastavením věci věřiteli, svěřením zastav. věci třetí osobě(schvalovateli). U nemovitostí vzniká vkladem do katastru nemovitostí nebo také proti vůli věřitele i dlužníka rozhodnutím soudu(exekuce). Zákonné zástav. právo vyplývá ze zákona bez dalších úkonů(daň. pohledávky).

·       Zánik: zaniknutím pohledávky zaniká i zástavní právo a věřitel je povinen zástavu vrátit majiteli. Nebyla-li pohledávka uhrazena, zanikne zást. právo zpeněžněním zastav. věci v soudní dražbě.

➢    Závazkové právo – upravuje vztahy mezi subjekty, z nichž jeden je věřitel, který je oprávněn od druhého, dlužníka, něco požadovat. Má tedy vůči němu pohledávku, které odpovídá dlužníkův dluh. Pohledávkou může být oprávnění něco požadovat, aby bylo něco dáno(předáno zboží), něco konáno(provedení objednané práce), aby něco konáno nebylo(bráněno v průjezdu).

·       Druhy závazků:

a)    z právních úkonů(smluv)

b)   z protipráv. úkonů(náhrada škody)

c)    jednoduché(1 věřitel a 1 dlužník)

d)   společné(více subjektů na jedné straně)

e)    vícestranné

f)     peněžité

g)    nepeněžité

h)    vzájemné(kup. smlouva)

i)      jednostranné(darovací smlouva)

·       Zajištění závazků:

a)    smluvní pokuta – uzavření smlouvy o dodání urč. věci k urč. datu, písemně.

b)   ručení – písemné prohlášení, jímž ručitel bere na sebe vůči věřiteli povinnost, že pohledávku uspokojí, pokud ji neuspokojí dlužník.

c)    dohoda o srážkách ze mzdy – písemně

d)   uznání dluhu – dlužník uzná, že dluh existuje co do důvodu a výše.

·       Změna závazků:

a)    postoupení pohledávky – mění se věřitel, není třeba souhlas dlužníka, písemně

b)   převzetí dluhu – mění se dlužník, musí být souhlas věřitele

c)    přistoupení k dluhu – třetí osoba se stane také přistupitelem k dluhu, stává se druhým dlužníkem

d)   obsah dluhu se mění se souhlasem obou dvou stran dluhu, prodlením dlužníka(nesplní včas závazek), prodlením věřitele(věřitel splní závazek, ale dlužník ho nepřijme)

·       Zánik závazků:

·       splněním včas a řádně. Není-li stanov. doba plnění, je dlužník povinen splnit závazek následující den, co ho věřitel vyzval. Není-li dohodnuto místo, místem plnění je sídlo dlužníka. Dlužník může žádat věřitele o potvrzení, jinak může přestat plnit.

·        dohodou o zániku závazků písemně,

·        dohodou o prominutí dluhu písemně,

·        uplynutím doby,

·        smrtí dlužníka či věřitele(avšad dluhy a pohledávky přechází na dědice),

·        kompenzací,

·       neuplatněním práva,

·       nemožností plnění

·       Závazky ze smluv:

·       KUPNÍ SMLOUVA: mezi prodávajícím a kupujícím, prodávající se zavazuje předat věc, kupující převzít a zaplatit. U nemovitostí nutno písemně.

·       DAROVACÍ SMLOUVA: dárce něco přenechá obdarovanému a ten to přijme. Neexistuje pro případ smrti. U nemovitostí písemně.

·       SMLOUVA O DÍLO: jedna strana se zavazuje vůči druhé provést dílo na vlastní nebezpečí a za odměnu.

·       SMLOUVA O PŮJČCE: věřitel přenechá dlužníkovi peníze a ten se zavazuje je po urč. době vrátit. Lze sjednat úroky. Lze sjedant vrácení více věcí.

·       NÁJEMNÍ SMLOUVA: pronajímatel přenechá za nájem věc, aby ji nájemce dočasně užíval. Nájemce musí věc užívat správně a včas platit. Lze stanovit nájem na dobu určitou či neurčitou.

·       PŘÍKAZNÍ SMLOUVA: příkazník se zavazuje pro příkazce obstarání urč. věci nebo vykonání urč. činnosti.

·       Závazky z protipráv. úkonů = náhrada škody: zákl. předpokladem je protipráv. úkon, existence škody(skutečná, ušlý zisk), příčinná souvislost mezi protipráv. úkonem a vzniklou škodou, zavenění:

a)    úmysl přímý – vědomně způsobí škodí, chce ji způsobit

b)   úmysl nepřímý – ví, že může škodu způsobit a pro případ, že škoda vznikne, je s ní srozumněn

c)    nedbalost vědomá – ví, že může škodu způsobit, nechce ji způsobit a na to spoléhá bez přiměř. důvodů

d)   nedbalost nevědomá – nechce škodu způsobit ani neví, že by ji mohl způsobit, ač by to měl vědět.

·       škodu lze nahradit v penězích nebo uvedením po dohodě v předešlý stav.

➢    Osobní věcné břemeno(služebnosti) – omezení vlastníka nemovitosti, trvá i po změně vlastníka, spočívá v povinnosti vlastníka něco trpět(právo cesty přes cizí pozemek), něčeho se zdržet(nezvýšit stavbu nad urč. úroveň).

·       Vznik: stejně jako vlast. právo pís. smlouvou, děděním, rozhod. stát. orgánu, ze zákona, vydržením.Účinnost však nastává až vkladem do katastru nemovitostí.

·       Zánik: smrtí fyz. či práv. osoby, zánik práv. osoby, zánikem nemovitosti, smlouvou vlastníků nemovitosti, rozhodnutím soudu.

●    OBJEKTY PRÁVNÍCH VZTAHŮ: objektem to, čeho se právní vztah týká, k čemu se vztahují subjekt. práva a povin. V první fázi vznikají práva a povin., ve druhé fázi se naplňují urč. chováním. Dělí se na:

1.    Přímé objekty – vlastní chování subjektů

2.    Nepřímé objekty – které se k tomuto chování váží, patří sem:

a)    věci – hmotné předměty, živočichové,...

b)   hodnoty lidské osobnosti – život, zdraví, osob. svoboda, čest, důstojnost

c)    výsledky tvůrčí duš. činnosti – obraz, kniha jsou nosičem duš. činnosti

d)   transplantáty – lidské orgány, nelze s nimi obchodovat