--O--

ÚSTAVNÍ PRÁVO

●    základní právní odvětví, z nějž vychází všechna ostatní. Součástí je Listina základních práv a svobod.

●    začíná preambulí, kdy se Česká národní rada 16. 12. 1992 usnesla na tomto ústavním zákoně.

●    ústava má 8 hlav:

➔    Hlava první: Základní ustanovení

·       zdrojem veškeré stát. moci je lid. Vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.

·       ČR je demokrat. práv. stát, má stát. hranice, hl. městem je Praha, stát. symboly jsou velký a malý stát. znak, stát. barvy, stát. vlajka, vlajka prezidenta republ., stát. pečeť a stát. hymna.

·       součástí práv. řádu jsou vyhlášení mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal souhlas Parlament, nestanoví-li ústav. zákon, že k ratifikaci je třeba souhlas daný v referendu.

➔    Hlava druhá: Moc zákonodárná

·       náleží Parlamentu, ten je tvořen 2 komorami: Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Posl. sněm. má 200 poslanců volených na 4 roky, volby se konají tajným hlasováním na základě všeobec. a rovného voleb. práva, podle zásady poměrného zastoupení, kdo má ↑ 5 %, byl zvolen, je volitelný každý občan od 21 let. Senát má 81 senátorů volených na 6 let na základě dvoukolového většinového systému, do prvního kola jdou ti, jež dosáhli ↑ 50 %, do druhého kola 2 nejsilnější, senát je obměňován z 1/3 každé 2 roky, je volitelný občan od 40 let věku. Nelze být členem obou komor současně. Mandát poslance či senátora vzniká zvolením. Právo volit je od 18 let věku.

·       poslance i senátory chrání imunita. Nelze je postihnout pro hlasování v Posl. sněm. či Senátu. Nelze je trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž jsou členi. Odepře-li komora souhlas, je trest. stíhání vyloučeno navždy. Lze je zadržet při dopadení při páchání trest. činu nebo hned poté, je povinnost to ihned oznámit příslušné komoře, nedá-li předseda komory ko 24 hodin od zadržení souhlas, je nutnost je propustit.

·       Posl. sněm. volí a odvolává předsedu a místopředsedy P. sněm.

·       Senát volí a odvolává předsedu a místopředsedy Senátu.

·       Komory zřizují jako své orgány výbory a komise. Komise jsou stálé a dočasné.

·       P. sněm. může být za urč. podmínek rozhodnutím prezidenta r. rozpuštěna, Senát nelze rozpustit. Dojde-li k rozp. Posl. sněm., je Senát oprávněn přijímat zákon. opatření ve věcech, které nesnesou odkladu, Senátu nepřísluší přijímat zákon. opatření ve věcech Ústavy, stát. rozpočtu, voleb. zákona,...Zákon. opatř. může Senátu navrhnout jen vláda. Zákon. opatř. se vyhlaš. stejně jako zákony. Jakmile je znovu ustavena Posl. sněm., musí na její první schůzi schválit zákon. opatř. Senátu, neschválí-li je, pozbývá další platnosti.

·       komory jsou schopné usnášet se, je-li přítomna aspoň 1/3 jejich členů(67poslanců, 27 senátorů) = kvorum. K přijetí usnesení stačí souhlas prosté většiny přítomných. K přijetí návrhu ústav. zákona a k ratifikaci mezinárodních smluv je nutný souhlas 3/5 všech poslanců(120) a 3/5 přítomných senátorů.

·       legislativní proces:probíhá ve 4 fázích: zákonodárná iniciativa, projednávání, schválení, vyhlášení.

·       oprávnění podat návrh zákona má každý poslanec či skupina poslanců, Senát jako celek, vláda nebo zastupitelstvo kraje. Návrh zákona je vypracován ve 2 fázích(nejprve zásady, později paragraf. znění), pak se zasílá k připomínk. řízení ústřed. orgánům stát. správy a dalším institucím, potom projedná návrh legisl. rada vlády a sdělí k němu své stanovisko, poté ho projedná a schválí-li ho, předseda vlády ho postoupí Posl.sněm. k projednání. Součástí návrhu je důvodová zpráva, projednávání v Posl. sněm. probíhá ve trojím čtení: v prvním čtení uvede návrh příslušný ministr a může navrhnout, aby byl vysloven souhlas již v tomto čtení, jinak je návrh přikázán výboru Sněmovny k projednání(má proběhnout do 60 dnů) a pak je předložen do druhého čtení: jde již o podrobné projednání, přísluš. výborem je předložen návrh na schválení či neschválení a změn a doplňků, koná se obecná rozprava, poté se může návrh vrátit do výborů či je zamítnut, nestane-li se tak, je podrobná rozprava během níž jsou předkládány pozměňovací návrhy, poté lze návrh vrátit do výborů či zamítnout. Pro druhé čtení neí stanoven žádný časový limit. třetí čtení může být zahájeno nejdříve za 24 hod. po doručení pozměň. návrhů poslancům. V rozpravě lze jen navrhnout opravu legisl. technickou či gramat. chyb, lze navrhnout i opakování druhého čtení. Nestane-li se tak, hlasuje le o jednotl. pozměň. návrzích a poté se Sněmovna usnese, zda vysloví souhlas. Po vyslovení souhlasu postoupí návrh Senátu, ten má povin. usnést se do 30 dnů. Je-li Senátem zamítnut, hlasuje o něm Sněmovna znovu, je-li vrácen s pozměň. návrhy, hlasuje se o znění schváleném Senátem. Není-li toto znění schváleno, hlasuje se o původ. znění postoup. Senátu. K přehlasování návrhu Senátu je třeba schválení nadpolovič. většiny všech poslanců. Schválený zákon je pak postoupen k podpisu prezidentu r. Ten je oprávněn do 15 dnů zákon vrátit Sněmovně s uvedením důvodů(netýká se zákona ústavního). O vráceném zákonu hlasuje Sněmovna znovu, pozměň. návrhy nejsou přípustné, zákon je přijat přehlasováním nadpolovič. většinou všech poslanců. Poté následuje vyhlášení ve Sbírce zákonů, vyhlášením nabývá účinnosti většinou 15, den po vyhlášení.

➔    Hlava třetí: Moc výkonná

·       náleží prezidentu r. a vládě

·       Prezident r. – hlavou státu, volen na 5 let na společné schůzi obou komor Parlamentu, může být občan volitelný do Senátu, nikdo nesmí být zvolen více než dvakrát za sebou, je zvolen kandidát s nadpolovič. většinou hlasů všech poslanců i nadpolovič. většinou hlasů všech senátorů. Navrhnout kandidáta může skupina nejméně 10 poslanců či 10 senátorů. Mohou se konat až 3 kola volby. Nezíská-li v prvním kole nadpolovič. většinu všech hlasů, koná se do 14 dnů druhé kolo. Sem postupuje kandidát s ↑počtem hlasů v Senátu. Je-li více kandidátů s nejvyš. počtem hlasů, sečtou se hlasy pro ně v obou komorách. Zvolen je kandidát s nadpolovič. většinou všech hlasů přítomných poslanců i senátorů. Není-li zvolen, do 14 dnů třetí kolo, ke zvolení je třeba opět nadpolovič. většina všech hlasů přítomných poslanců a senátorů. Nebyl-li zvolen, nové volby. Prezident složí slib do rukou předsedy Sněmovny na společ. schůzi obou komor. Prezident podléhá imunitě, nelze jej zadržet, trestně stíhat, ale může být stíhán pro velezradu před Ústav. soudem na základě žaloby Senátu. Mezi pravomoce prezidenta patří:

a)    jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády, přijímá demise

b)   svolává zasedání Sněmovny

c)    rozpouští Sněmovnu

d)   jmenuje soudce Ústav. soudu, jeho předsedu a místopředsedy

e)    jmenuje soudce Nejvyš. soudu

f)     odpouští a zmírňuje tresty ulož. soudem

g)    má právo vrátit zákon s vyjímkou zákona ústavního

h)    podepisuje zákony

i)      jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyš. kontrol. úřadi

j)     jmenuje členy Bank. rady a rady ČNB

k)   zastupuje stát navenek

l)      sjednává a ratifikuje mezinárodní smluvy

m)  je vrchním velitelem ozbroj. sil

n)    vyhlašuje volby do Posl.sněm. a Senátu

o)   jmenuje a povyšuje generály

p)   propůjčuje a uděluje stát. vyznamenání

q)    jmenuje soudce

r)      má právo udělit amnestii

·       Vláda – skládá se z předsedy, místopředsedů a ministrů. Je odpovědna Sněmovně, je povinna do 30 dnů po jmenování požádat ji o vyslovení důvěry. Prezident jmenuje předsedu vlády a na návrh předsedy vlády ostatní členy vlády, pověřuje je řizením ministerstev či jiných úřadů. Vláda rozhoduje ve sboru, k usnesení je třeba nadpolovič. většina všech jejich členů. Činnost vlády zabezpečuje Úřad vlády. Její členové mají stejné voleb. období jako do Sněmovny, ale nemají zvláštní imunity. Člen vlády nesmí vykonávat činnosti, které odporují výkonu jeho funkce. Sněmovna může vyslovit vládě nedůvěru, návrh musí být podán písemně nejméně 50 poslanci, k přijetí návrhu je třeba souhlasu nadpolovič. většiny všech poslanců. Vysloví-li Sněmovna vládě nedůvěru, podá předseda vlády do rukou prezidenta r. demisi. Ostat. členové vlády podávají demisi do rukou prezidenta r. prostř. předsedy vlády. Podá-li demisi předseda vlády, končí celá vláda.

➔    Hlava čtvrtá: Moc soudní

·       Moc soudní – vykonávají ji nezávislé soudy složení z nezávislých soudců, jejichž nezávislost nesmí nikdo ohrožovat. Funkce soudce je neslučitelná s jinými funkcemi ve státě.

·       Ústavní soud – chrání dodrž. Ústavy, skládá se z 15 soudců, kteří jsou jmenováni prezidentem r. se souhlasem Senátu na dobu 10 let, občan bezúhonný s VŠ práv. vzděláním s 10 letou praxí, volitelný do Senátu. Podléhají imunitě: nelze je trest. stáhat bez souhlasu Senátu. Ústav. soud rozhoduje v plénu nebo tříčlenných senátech. Úst. soud rozhoduje o:

a)    zrušení zákonů či jejich jednotl. ustanovení, jsou-li v rozporu s úst. pořádkem

b)   zrušení jiných práv. předpisů v rozporu s úst. pořádkem či zákonem

c)    ústavních stížnostech fyz. a práv. osob

d)   ve sporech o platnost zvolení poslance či senátora

e)    úst. žalobě Senátu proti prezidentu r.

f)     návrhu prezidenta r. na zruš. Sněm. či Senátu

g)    opatřeních nezbyt. k provedení rozhodnutí mezinárodního soudu

·       Soudy – soustavu tvoří Nejvyšší soud(Brno), Nejvyšší správní soud(Brno), vrchní(Praha, Olomouc), krajské a okresní soudy. Soudci jmenováni prezedentem r. bez čas. omezení, složí slib, od 30 let věku. Jednání před soudem je ústní a veřejné, všichni účastníci řízení mají rovná práva.

➔    Hlava pátá: Nejvyšší kontrolní úřad

·       je nezávislý orgán , kontrola hospodaření se stát. majetkem a plněním stát. rozpočtu. Jeho orgány jsou prezident a viceprezident, jmenuje je prezident r. na návrh Sněmovny na dobu 9 let. Dalších 15 členů je voleno Sněmovnou na návrh NKÚ bez čas. omezení. Všichni človové tvoří Kolegium.

➔    Hlava šestá: Česká národní banka

·       sídlo v Praze, ústře. banka státu, péče o cenovou stabilitu, orgánem je 7 členná bankovní rada, kterou tvoří guvernér, 2 viceguverneři a další 4 členové. všechny členy jmenuje prezident r. na návrh vlády na dobu 6 let.

➔    Hlava sedmá: Územní samospráva

·       ČR se člení na obce a kraje, máme 13 krajů a Prahu. Tyto samospráv. celky spravuje jejich zastupitelstvo, jsou to veřejnoprávní korporace, které mohou mít vlastní majetek a hospodařit dle vlast. rozpočtu. Členové zastupitelstev jsou voleni tajným hlasováním na zákl. všeobec. a rovného voleb. práva, funkčí období je 4 leté.

·       Obce – spravuje zastupitelstvo, dalšími orgány obecní rada, starosta a obec. úřad. Členem zastupitelstva občan od 18 let s trv. pobytem v obci, starostu volí členové zastupitelstva. Obec může vydávat obec. závazné vyhlášky.

·       Kraje – mají zastupitelstvo kraje, hejtmana a kraj. úřad. Voleni ne 4 roky. Výkon. orgánem je rada, která zřizuje k plnění svých úkolů komise. Radu i hejtmana volí zastupitelstvo.

➔    Hlava osmá: Přechodná a závěrečná ustanovení