Jdi na obsah Jdi na menu
 


Logoterapie - třetí videňská škola, Humanistická teorie osobnosti

28. 1. 2007

10.

Logoterapie( třetí vídeňská škola):

V.E.Frankl (1905 – 1997)–  narodil se v židovské rodině, zvídavé dítě, v období středoškolského studia jeho myšlení ovlivněno spolužákem, který spáchal sebevraždu na základě Nietzscheho knihy, vyvracel tím Nietzscheho teorii, že život nemá žádný smysl. Vystudoval lékařskou fakultu a začal pracovat jako psychiatr. Byl odeslán do koncentračního tábora, kde se ujistil v teorii, že život má smysl. Získal doktorát z filozofie, získal Rakouskou státní cenu za veřejné vzdělávání. Zemřel ve Vídni ve věku 92 let. 

o                   Zabýval se člověkem jako celkem, lidská povaha je trojdimenzionální, má dimenzi fyziologickou( opomíjená vede k těles. onem.), psychologickou( vede k emoč. problémům), noologickou( tato se vztahuje k lidské vůli ke smyslu).

o                   Hlavní téma Franklovy teorie osobnosti:

a)      svoboda vůle – základní lidská vlastnost, je omezená, závislá na podmínkách člověka, ale záleží na člověku, jak se k nim postaví. Je však omezena osudovostí.

b)      vůle ke smyslu –  souvisí se svobodou člověka, s jeho svobodným rozhodnutím

o                   Jsou 3 způsoby objevení smyslu života:

a)      vykonání činu –  každá činnost obsahuje skrytý smysl, každý čin konaný s ohledem na druhé je smysluplný.

b)      prožití hodnoty – je jím opravdový lidský zážitek, který obohacuje. Nejhodnotnějším zážitkem láska.

c)      utrpení – přítomné v každém lidském životě, i to je naplněním smyslu života. Patří sem tragická triáda – utrpení, vina a smrt, které dávají příležitost pro nejhlubší lidský růst, poslední příležitost naplnit smysl utrpení, zaujmout nějaký postoj vůči utrpení. Trpící člověk se stává hrdinou, pokud své utrpení promění v morální vítězství a tím objeví konečný smysl v životě.

o                     Existenciální vakuum – prázdnota, lidé, kteří ve svém životě postrádají smysl, je důvodem sebevražd. Tomuto pojmu je blízká nedělní neuróza – lidé při rutinní práci v zaměstnání zapomínají na svou vnitřní prázdnotu, ale ve volném čase a hlavně o víkendech je existenc. účinek prázdnoty zasáhne plnou silou. Způsobuje také krize důchodců a alkoholismus mládeže.

o                   Frankova teorie má uplatnění v poradenství při práci s klienty, kteří jsou unaveni životem nebo prodělávají trauma. Tato teorie může být prospěšná i pomáhajícím pracovníkům.

Humanistická teorie osobnosti:

Humanismus – znamená být empatický, lidský, nedirektivní, - chápe osobnost jako proces, - optimistický pohled na člověka

Carl R. Rogers (1902 – 1987)– zámožní nábožensky založení rodiče, 5 sourozenců, spartánský životní styl, nestýkali se příliš s lidmi, musel pomáhat na statku a přitom studovat a nezbýval mu čas pro své zájmy. Tento stresující způsob života vedl ke zdrav. problémům, od 12 let trpěl žalud. vředy. Svobodně se cítil při studiu na univerzitě, získal doktorát z psychologie a posléze pracoval jako dětský klinický psycholog. Pracoval také jako výzkumný pracovník psychotických pacientů.

Teorie já: říká, že v našem jevovém poli jsou dvě složky, první je organismus a druhé je tzv. já, organismus jsou prožitky… já je uvědomování si vlastní osoby, kongruence: být ve shodě sám se sebou, nepotlačovat nějaké prožitky, nemazat si „med kolem pusy, neházet to za hlavu.“

Ideální „JÁ:“ čím bych chtěla být

Reální „JÁ:“ sama sebe se tak považuji

Shrnutí:

( Zastupuje nedirektivní přístup ke klientovi, terapie vychází z klienta, prosazuje empatii, aktivní naslouchání, vychází z tzv. jevového pole, které je podle R. Rogerse tvořeno organismem a já,nebo-li jsem. Organismus jsou city, myšlenky, JÁ je to, jak si sama sebe uvědomuji, své pocity Aby mohl být člověk empatický k ostatním, musí být k sobě kongruentní)

Hlavní body Rogersovy teorie

Humanismus – znamená být empatický, lidský, nedirektivní, - chápe osobnost jako proces, - optimistický pohled na člověka, lidé jsou si rovni, aktivní naslouchání,

Existencionalismus -  kladl dvojí důraz na existenci a na svobodu, přestože je člověk omezen společenskými normami, potřebuje užívat své svobody

Optimistický pohled na podstatu člověka – Rogers má vysoce optimistický pohled na organismus – základ všech lidských prožitků – který pokládá za často moudřejší, než je lidské vědomí

 

Studium osobnosti – vnitřní vztažný rámec

Pohlížení na věci z hlediska pozorované osoby, nikoli očima objektivního vnějšího pozorovatele

Vnitřní vztažný rámec spočívá spíše  v postoji než v technice – „kráčet v mokasínech druhého člověka“

Základní lidská motivace

Sebeaktualizace – obsahuje řadu potřeb – potrava, bezpečí, nezávislosti, sebezřízení, naplnění prostřednictvím opravdových iterpersonálnich vztahů

Chování vždy motivováno přítomnými potřebami, ne minulými událostmi, ty jen ovlivňují míru motivace

Jevové pole

Organismus – je psychofyzickým základem veškerého prožívání (city, myšlenky,touhy, emoce)

Já (self)- reálné –jak sama sebe považuji

              -ideální – jaká bych měla být

Kongruence – shoda mezi organismem a já

Inkongruence – rozpor mezi prožitky-organismus- a uvědomováním si těchto prožitků – já

 

 

 

Abraham Maslow – narodil se v rodině židovských přistěhovalců, nešťastné mládí a rodinné ovzduší plné napětí, silně věřící matka, otec se sklony k bohémskému způsobu života, již v dětství trpěl depresemi. Založil v USA společnost pro humanist. psychologii jako reakci na behaviorismus a psychoanalýzu.

o                    Hlavní znaky jeho teorie: zájem o člověka jako o jedinečnou osobnost, člověk je pozitivně založený s tendencí k seberozvíjení a kvalitnímu životu. Uznává nevědomí, ale nevěnuje mu takovou pozornost jako psychoanalýza.

o                   Maslowova hierarchie potřeb: mají být uspokojovány v tomto sledu:

a)      fyziologické potřeby

b)      potřeby bezpečí – člověk má tendenci vyhýbat se nejistotě a neznámému

c)      potřeby náležení a lásky – patřit k někomu, být milován

d)      potřeby úcty a sebeúcty – vážit si sebe i druhých

e)      potřeby sebeuskutečnění – stát se tím, kým se člověk může stát

f)       potřeby poznávání a porozumění

g)      potřeby estetických prožitků

B úroveň potřeb – člověk není nikdy plně sebeaktualizován, stále o to usiluje. Mezi znaky sebeaktualizujících osob patří: odstup a potřeba soukromí, nezávislost na kultuře a okolí( asertivita), smysl pro humor bez nepřátelství, originalita a tvořivost, sebetranscendence( je spjata s B poznáním = poznání bytí, které stojí v protikladu vůči poznání potřeb na nižších stádiích vývoje. B poznání je zaměřeno na existenci a vede k vrcholným zážitkům

 

B – hodnoty – ne všichni dosahují těchto hodnot. Maslow mezi nimi uvádí – jednotu, odevzdanost, spontaneitu, vnitřní bohatost, prostotu, krásu, jedinečnost, nenucenost, hravost, poctivost a soběstačnost

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

chválím

(Martin, 5. 6. 2007 10:43)

Tahle stránka se stala oblíbenou díky snaze studentů připravovat se na zkoušky z internetových zdrojů, a to je dobře.