Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pozornost, paměť, představy, myšlení

28. 1. 2007

2.

 

 

 

Pozornost

 

Psych. slovník – Hartlovi:

- zaměřenost a soustředěnost duš.činnosti na určitý objekt nebo děj (např.poslouchání od prostého slyšení),

 

-         průběh pozornosti ovlivňují vnitřní i vnější faktory

Dělení:

 

1. bezděčná pozornost, neúmyslná, pasivní – vyvolána Po novými nezvyklými a náhlými zákl. je pud zvídavosti, převažuje v prvních letech života, pak ovlivněn zájmy, nechci se na to zaměřovat, ale zaměřím

2. záměrná pozornost, chtěná – je řízená vůlí, hlídá naše vnímání, aby sledovalo urč.cíl (přemáhání únavy, spánek…)

 

 

 

 Vlastnosti:

 

a) intenzitu (sílu koncentrace), danou subjektivní významností,, intenzita soustředění, jak se dokážeme soustředit lépe se soustředíme na to, co nás zajímá a záleží také na věku,

b) stabilitu (délku soustředění), závisející vedle dispozic na motivaci, složitosti a poutavosti Po.,

c) kapacitu (rozsah), tj. počet prvků zachytitelných v jednorázovém aktu pozornosti,

d) oscilaci (kolísání), individuální dynamiku střídání objektů pozornosti. Z jednoho objektu koukáme na druhý.

  - oscilace - Na jednom celku se dívám na více věcí (dívám se na tvář a sledujeme oči, nos,    

                    zpět oči…)

  - fluktuace – Dívání se na skupinku lidí, střídání pohledů z jednoho na druhého

- Typy pozornosti jsou závislé na schopnosti rychlého přenášení pozornosti na různé podněty. Tato schopnost je závislá na charakteru nervových dějů, temperamentových vlastnostech člověka a charakteru činnosti, které člověk vykonává.

- Poruchy pozornosti:

 

a) roztržitost – porucha koncentrace (místo košile si vezmu zpět pyžamo)

b) těkavost – porucha stálosti pozornosti, těkáme z jedné věci na druhou (z jedné činnosti přebíháme k druhé a další)

 

 

 

- Poruchy pozornosti:

 

  1. Hyperprosexie- stav pozornosti, patolog.zesílení pozornosti (u mánií)
  2. Hypoprosexie - snížení pozornosti, může být např. při velkém fyz.i psych.úsilí
  3. Aprosexie – úplná neschopnost zaměřit pozornost, jen u velmi těžkých duš.onemocnění, často s úrazy hlavy, mozku, těžké depresivní stavy

ADD – porucha pozornosti bez hyperaktivity

ADHD – porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou, dříve LMD – lehká mozková disfunkce, dnes neplatí!

 

 

 

Vztah pozornosti a vědomí ?

 

 

 

Vztah pozornosti a paměti ?

 

 

 

 

Paměť – vymezení pojmu

 

-         schopnost přijímat, podržet a znovu vybavit minulé vjemy, zkušenosti a obsahy poznání, je základem většiny duševních procesů

 

-         psychická funkce jež zpřítomňuje minulé psychické jevy

 

 

 

Paměť:-druhy

 

a)      krátkodobá: spojení s nervovými buňkami nepevné

b)      dlouhodobá: je-li zvýšen biologický význam informace, nebo je-li informace opakována, vytváří se trvalé spojení

Paměť je psych.proces, který se skládá z fází:

 

  1. osvojování, vštípení: podkladem jsou schopnosti si určité informaci osvojit. Závisí na inteligenci, motivaci, na působení citů, snah. Vnější rušivé složky: hluk, nedostatek čerstvého vzduchu. Vnitřní složky: zdrav. stav, věk, únava, bolest, malá sebedůvěra. Je třeba pro trvalé vštípení částé opakování.
  2. podržení a zapomínání: snaha si něco trvale zapamatovat a nezapomenout, nejrychleji zapomínáme podněty, které jsou obsahem paměti krátkodobé (tel.číslo). Podmět, který se opakují jsou v paměti dlouhodobé nebo které mají silný citový akcent – někdy nezapomínáme vůbec.
  3. vybavení, znovu poznání: zapamatovaného jde o uvedení fixovaných obsahů do vědomí – „reprodukce“ Usnadňuje: soustředění, odpočinek, kofein, psychofarmaka. Znesnadňuje: stáří, silné vzrušení, tréma, únava, alkohol. Znovu poznání – film (děj si připomeneme v průběhu.)

 

 

 

Paměť:a) mechanická – dítě si pamatuje básničku a nerozumí ji, nejrozvinutější

                v předškolním věku, není vázána vztahy ani význami

             b)logická – založena na pamatování si souvislostí, hlavních myšlenek, souvisí s

                inteligencí

Typy paměti:

 

-         zraková – výtvarníci

-         sluchová

-         hmatová (chirurg, kapsář)

-         pohybová (sportovci)

·       Správné využití paměti:

 

Ebbinghous zhotovil křivku zapomínání, dle něj zapomeneme 75 %informací do 24 hodin. Na základě této křivky existují 2 zákony:

a)    zákon učit se hned první den

b)   zákon opakovat v čas. intervalech(lépe během 3 dnů než několikrát denně)

K mechanickým pomůckám pro zlepšování paměti patří u dětí pexeso, tvary a říkadla pro zapamatování, křížovky, vědomostní hry,...

Vztah paměti a učení,podmínky a zákony zapamatování, cvičení paměti – výborně si vybavujeme to na co jsme sami přišli, co dovedeme vyjádřit vlastními slovy, případně i prakticky aplikovat, - při studiu lze použít metodu mechanického ukládání do paměti nebo metodu reprodukce(sám sebe zkoušet), - paměť je vlastně jedna fáze učení, - aktivní učení je efektivnější(vybavování co jsme si uložili do paměti)

Porucha paměti: podmíněna poruchami jiných duševních funkcí, pozornosti, efektivity, úplná ztráta paměti – amnézie

 

 

 

 

 

 

Představy - obsahy vědomí, vybavené či přepracované minulé zážitky a vjemy

 

·        představa tvoří základ pamětního materiálu

Druhy představ :

2.      dělení – a)konkrétní – má matka

                    b)abstraktní – matka, člověk, organismus, květina, živočich

3.      dělení a)zrakové představy

                 b)sluchové představy

                 c)hmatové – pohybové

4.      dělení – a) vzpomínky – oživují se paměťové stopy do minulosti, více vzpomínají staří lidé, nelze se vrátit vzpomínkami před třetí rok věku

                   b)denní snění

                    c)fantazie – např. sny (v REM fázích, 20% spánku dospělých)

Vznik představ

 

Asociace(volné spojení, sdružování) představ – jedna představa vyvolá druhou až vytvoří celý řetězec

Asociační test – odpovězte co vás napadne jako první, když se řekne slovo…

 

 

 

Funkce představ – v představách rekonstruujeme minulé prožitky, vjemy, vybavujeme si různé události a situace

Srovnání představy a vjemu

 

Vjem – objektivní, úplný, nemůže být libovolně vyvolán

Představa – částečná, rozplývá se, mohu ji libovolně vyvolat

·       Asociační zákony:

 

1.    Primární – zákon dotyku, prostoru, času, podobnosti, kontrastu

2.    Sekundární – zákon novosti, častosti, živosti

Představy podle způsobu vzniku – asociační zákony (Ebbinghaus)

1.      podle časové souvislosti

2.      podle prostorové souvislosti

3.      podle podobnosti

4.      podle kontrastu

5.      podle kauzality (matka-dítě)

·       Zvláštní druhy představ:

1.    Eidetické – blíží se vjemům, pouze u některých lidí, fotografická paměť

2. Synestézie – splývání vjemů a představ, barevné slyšení

 

 

 

 

 

 

Myšlení – jako forma zprostředkovaného poznávání

 

Poznávací proces probíhající mezi subjektem a objektem , je výsledkem rozumových operací odrážejících vztahy mezi předměty a jevy vnějšího a vnitřního světa.

Obsahem --- myšlenky --- slova (spojení jazyka a řeči).

Myslet znamená především uvědomovat si vztahy mezi předměty a ději reálného světa, pro které máme slovní označení.

 

·       Druhy:

 

1.    Konvergentní – jedinec postupuje urč. již známou cestou(např. postup při vaření čaje)

2.    Divergentní – vyznačuje se tvořivostí, objevováním, novými postupy, se kterými se člověk chce vypořádat. Tomu se říká heuristika.

3.    Abstraktní myšlení – myšlení pojmové, slovně-logické, typické jen pro člověka

4.    Konkrétní myšlení – myšlení situační, názorové, praktické, metoda pokus-omyl, může se objevit i u zvířat

Funkce myšlení:

 

-         řešení problémů

-         rozpoznávání a nacházení vztahů

-         usuzování (závěr)

-         vytváření něčeho nového

-         formování pojmu

 

 

 

Základní myšlenkové operace: procesy na nichž je založeno chápání podstatných stránek vztahů mezi jevy a předměty, jež jsou základní funkcí myšlení

Analýza

Syntéza

Klasifikace

Zobecňování

 

 

 

Myšlenkové typy lidí

 

1.    typ s převahou teoretického a praktického myšlení

2.    typ předmětový – obsahový (jsou to lidé mající intuitivní myšlení, bohatou fantazii)

3.    typ formální – typ analytika, systematika, chápe čísla, znaky , pojmy)

Pojem – nenázorné myšlenkové zachycení, - na rozdíl od představy vyjadřuje obecné vlastnosti Pojem – vystihuje obecné a podstatné znaky jevu. Označuje se slovem.

 

 

 

Soud – vyjádření vztahu mezi pojmem obecným a jedinečným

 

 

 

Úsudek – vyjadřuje vztahy mezi několika soudy

 

 

 

 

 

 

Vztah myšlení a řeči

 

Obsahem myšlení jsou myšlenky, výrazem objektivní existence myšlenek jsou slova, - myšlení je tedy u člověka těsně spjato s existencí řeči a jazyka, myšlení je vnitřní řeč vyslovíme-li to co si myslíme ostatní nám rozumí

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Oprava

(dr. Jana Sládková, 27. 6. 2012 8:41)

Ebbinghouse -křivka zapomínání, ne Ebinkhaus !

Děkuju

(Martina, 28. 4. 2008 12:23)

Stáhla sem si něco a omyšlení a předstvivosti,letos maturuju tak se mi to snad bude hodit.....ještě jednou díík

Žádost

(Viktor, 7. 10. 2007 22:45)

Ahoj Kamilo!
Omlouvám se za to oslovení, ale chtěl bych ti poděkovat za pocit pohlazení který jsem měl při listování na tvých stránkách .Minulý rok jsem začal chodit po pár letech do školy a tak jsem rád že můžu využít tvých informací.Dík Viktor
wwwviktor@seznam.cz