Organizace sociálního systému v České republice
6. ORGANIZACE SOCIÁLNÍHO SYSTÉMU V ČESKÉ REPUBLICE
Sociální správa
Souhrn institucí, které sociální činnosti vykonávají a cílevědomá činnost těchto orgánů
a institucí směřující k
a) institucionální výstavbě a vývoji systému (organizační pojetí správy)
b) fungování systému nebo systémů (funkční pojetí správy, činnosti regulační, výkonné
a obstaravatelské)
Organizace správy:je odvozena od subjektu(kdo), zdroje(na základě čeho), objektu(komu), předmětu(co) a typu(jak) řízení.
Podle subjektu řízení-
1) státu na úrovních
a)ústřední(centrální)
b)okresní, krajské, oblastní, zemské atp.(regionální)
c)obecní(místní)
2) nestátních organizací, institucí a zařízení(fondy,nadace)
Podle zdroje(právní zmocnění) řízení systému může být svěřeno subjektu
1)právním předpisem
2)smlouvou
Podle objektu rozlišujeme řízení
1)systému
a)vlastního
b)podřízeného
c)jiného, např. svěřeného
2)lidí
Podle předmětu řízení- sociální
Podle typu 1)centralizované
2)decentralizované
3)despotické
4)demokratické
Veřejnoprávní soc. správa
řízení sociálních věcí státem
Tři typy řízení :
1) ústřední soc. správa řízená ministerstvem, vybavená státními úředníky
2) ústřední veřejnoprávní sociální instituce, či správy řízené vládou nebo ministrem, ne ministerstvem
3) samosprávné orgány na nižších stupních řízení státu (obce, okresy, oblasti, kraje, země apod.) s vlastními pravomocemi, jen obecně odpovědné vládě, parlamentu, před soudem atp.
V minulém režimu – způsob centrálního řízení, přidělování úkolů shora, to dnes nevyhovuje (není odpovědnost, chybí pravomoc, motivace, lidskost, efektivní místní správa celých oblastí soc. života)
Soukromoprávní soc. správa
-řízení nestátními organizacemi
-může být provozována organizacemi ziskovými a neziskovými organizacemi
Zisková- po zaplacení všech nákladů zůstává majiteli organizace zisk jako jeho příjem
Nezisková – pokud zisk systémově nezůstává majiteli, ale je rozdělován mezi objekty soc. politiky, - neznamená, že nemá zisk, ale nenechává si ho pro sebe(občanská sdružení, nadace, zájmové organizace, církve)
Neziskové subjekty i podnikatelé v sociální sféře více motivováni k efektivním výkonům než státní či obecní úředníci (za méně peněz dosáhnou větší sociální efekt)
Stát v systému soc. politiky
Stát – působí jako subjekt integrující sociální politiku ostatních subjektů, k tomu určenými mechanismy jako jsou volby.
Stát – vyjadřuje zájmy širší, většinové veřejnosti
Od ostatních sociálních subjektů se stát liší svými formalizovanými rozhodovacími mechanismy(parlament, regionální samospráva, obecní zastupitelstvo), realizačními mechanismy (právo, instituce, finance z daní přímých i nepřímých), donucovacími mechanismy(nezávislé soudy)
Cílem fungování státu je vytvářet podmínky pro stabilitu a regulovat sociální klima tlumením soc. napětí, aby se soc. subjekty mohly plně rozvíjet a realizovat svými silami své cíle.
Obce jako sociální subjekty
Obec – typická a nejmenší samosprávná jednotka státu
-významný subjekt soc. politiky
-má své vlastnictví
Státem může být obci uloženo, aby něco pro své občany konala (musí ovšem zajistit financování – ze st. rozpočtu nebo přímým výběrem daní)
Obec se může rozhodnout i sama zda pro své občany něco vykoná – např. je-li někdo v těžké životní situaci (od státu může dostat dotace, granty apod.)
Nestátní organizace jako sociální subjekty
Fyzické a právnické osoby (sdružení, hnutí, spolky, nadace, podnikatelé, zaměstnavatelé), podnikatelského nebo nepodnikatelského (nadace, zájm. sdružení) charakteru
Podnikatelské subjekty – rozvíjejí soc. politiku vůči vlastním zaměstnancům (personální politika – nadstandardní zdravotní péče, penzijní připojištění, zaměstnanecké jízdné…)
Soc. činnost a poskytování soc. služeb - může také být podnikatelským programem, podnikat znamená organizovat službu a to je v soc. oblasti vítané.
Sociální služby pro stát nebo občany - je možno vykonávat za úplatu a přitom dosahovat zisk, musí však být přístupné i těm, kteří na ně nemají peníze, hrazeny z jiných zdrojů
Jejich postavení v systému:
v demokraticky uspořádaném státě plní nestátní subjekty důležité role- a)posilují povědomí občanské odpovědnosti při řešení sociálních problémů svých či jiných lidí
b)prohlubují státní sociální politiku o etický kontext moderního občanství jako výrazu příslušnosti ke státu a spoluodpovědnosti za věci veřejné
c)zefektivňují sociální činnosti zvýšením jejich adresnosti a snižováním jejich nákladů
Hierarchie sociálních služeb:
podnikání se ziskem
podnikání bez zisku
provozování z vlastních zdrojů (nadace)
provozování ze státních zdrojů (grant)
provozování za stát či obec (smluvní)
provozování státem či obcí (služební)
Vzniká tak síť zařízení, která poskytují sociální služby podle finančních možností klienta
jeho rodiny, podle potřeby klienta a podle jeho vlastního úsilí.Stát bude garantovat jen nezbytné minimum.