--O--

Gastrointestinální trakt (GIT)

Úloha GIT

&      zajistit tělu dostatečné zásobování vodou, elektrolyty a živinami

&      příjem potravy a odstraňování nestravitelných odpadních látek

&      mechanické a chemické zpracování potravy

&      vstřebávání živin

Stěny trávicí trubice:

1. Sliznice

produkuje látky (žlázový epitel)

resorbuje látky (epitelové resorbční buňky)

žlázové buňky – roztroušeny v epitelu nebo se sdružují a vchlipují do hlubších vrstev –žlázy bez vývodu nebo žlázy s vnitřní sekrecí

produkty žláz – sekrety, odpadní produkty - exkrety  

2. podslizniční vazivo

řídké s cévními kmeny

připojuje sliznici ke svalové vrstvě

3. svalová vrstva

hladká svalovina – výjimka začátek trávicí trubice (až po střední část jícnu) a dolní konec konečníku

2 vrstvy: - vnitřní – uspořádána kruhovitě

vnější – uspořádána podélně

stahy vytváří peristaltické pohyby – potrava posouvána

4. řídký vazivový obal – zevní povrch trávicí trubice

DUTINA ÚSTNÍ (cavum oris)

 ohraničena patrem, rty a tvářemi

 spodinu tvoří jazyk připojený svaly k dolní čelisti

Dutina ústní - funkce

příprava potravy pro zpracování v dalších částech GIT

mechanické rozmělňování (žvýkání)

účinek slinných enzymů

vyrovnání teploty

obalení sousta mucinem

Zuby (dentes)

řezáky, špičáky, třenové zuby, stoličkystavba: korunka – vyčnívá z dásně, krček, kořeny

zasazeny v zubních jamkách (alveolách), ke kosti připevněny vazivem – ozubicí (peridontium) – vyplňuje štěrbinu mezi kořenem a zubní jamkou

povrch zubu: zubní sklovina (email)

vnitřek zubu – vyplněn dentinem (zubovinou)

uvnitř dentinu – dutinka dřeňová – vyplněná zubní dření (pulpa) = vazivová tkáň s nervy a cévami

v oblasti kořene – dentin kryt zubním cementem

děti – mléčný chrup – 20 zubů – chybí třenové (do 15 let nahrazen trvalým)

dospělí – trvalý chrup – 32 zubů

v polovině čelisti – 2 řezáky, 1 špičák, 2 třenové zuby, 3 stoličky - (2123)

plak (zubní povlak) – bakterie a organické kyseliny

zubní kámen – plak mineralizovaný vápenatými solemi

paradentóza – onemocnění dásní, krvácení, bolest, viklavost až ztráta zubů

zubní kaz – mikroorganismy rozkládají sacharidy na organické kyseliny, ty spolu s bakteriálními enzymy odvápňují sklovinu

Jazyk (lingua)

Slinné žlázy

Sliny – složení

voda 99.5%

organické látky: mucin, -amyláza (ptyalin), lysozomy, IgA

anorganické látky: HCO₃^-, K⁺, Na⁺, Cl^-, Ca²⁺, I⁺, fosfáty

pH 6.0 – 7.0

mucin – vylučován v celém trávicím traktu, s vodou tvoří hlen – ochranná funkce

 ptyalin – enzym amyláza – štěpí a - glykosidické vazby (škrob na maltózu)

lyzozym – ničí bakterie, choroboplodné zárodky

Podněty vyvolávající slinění

chuťová a mechanická stimulace jazyka

vůně, představa dobrého jídla: vyšší nervová centra (přední hypothalamus)

po spolknutí dráždivé látky impulsy z žaludku (obranný reflex)

HLTAN (pharynx)

společná část dýchací a trávicí soustavy

 3 části:

 1. nosohltan (nasopharynx)

 2. ústní část hltanu – kříží se dýchací a polykací cesty

3. hrtanová část – neúplně uzavřená  hrtanovou příklopkou, která se při polykání sklání a brání vniknutí polykaného sousta do dýchací soustavy

JÍCEN (oesophagus)

trubice – 32 cm dlouhá

prochází mezihrudní přepážkou (mediastinum) a bránicí (diaphragma), ústí do žaludku

horní část – příčně pruhované svalstvo

dolní část – hladké – vykonává peristaltické pohyby

ŽALUDEK (ventriculus, gaster)

 svalový vak, pojme 1 – 2 l potravy

   v levé brániční klenbě

   ve sliznici žaludku – četné žaludeční žlázky

   svalovina žaludku – 3 vrstvy – mohutné v oblasti vrátníkového oddílu - pyloru

Žaludek - funkce

skladování potravy,

míchání,

mechanické zpracování

trávení

vstřebávání minimální

pomalé vyprazdňování

            do tenkého střeva

Žaludeční šťáva

 čirá, nažloutlá, silně kyselá tekutina (pH = 1)

 produkt žaludečních žlázek – denně 1 – 2 l

složení: HCl, pepsinogen, hlen (mucin), voda, anorganické látky

Kyselina chlorovodíková – funkce:

 kyselé prostředí pro působení enzymu pepsinu

   usnadňuje trávení masa – vazivo bobtná (depolymerace kolagenu)

     chrání některé vitamíny před znehodnocením (př. vitamín C)

•konverze pepsinogenu na pepsin (enzym, štěpící bílkoviny na jednodušší látky (jen určité vazby), sráží mléko)

•nízké pH nutné pro aktivitu pepsinu

^•redukce Fe³⁺ na Fe²⁺ (vstřebatelné)

•ničí choroboplodné zárodky (baktericidní)

 Hlen

  zásaditý, pokrývá v souvislé vrstvě sliznici

  chrání před účinkem pepsinu + HCl, před samonatrávením

Skladovací funkce žaludku:

potrava skladována v těle a fundu v koncentrických kruzích podle toho, kdy do žaludku přišla

nejstarší nejblíže stěně žaludku

Plnění žaludku a jeho pohyby

 tekutiny žaludkem protékají

hustší potrava - peristaltika (příčné zaškrcování od česla až k vrátníku) –promíchání se žaludeční šťávou = trávenina (chymus)

za 3 – 4 hod stahy zesilují, vrátníkový svěrač ochabne – porce tráveniny vypuzeny do dvanáctníku

trávenina z cukrů zůstává v žaludku 2 h., z bílkovin 4 h., z tuků 6 h.

Žaludeční sekrece

•denní produkce 2-3 litry

•typy žlázek dle lokalizace:

•gastrické (tělo a fundus): HCl, hlen, pepsinogen, vnitřní faktor

•pylorické: hlen, gastrin, pepsinogen

•kardiální (1cm od vstupu esofagu): hlen

Tenké střevo

rozklad živin na vstřebatelné součásti

většina resorpčních dějů (vody, iontů, vitaminů)

silná hormonální a imunitní aktivita

na trávení a vstřebávání se významně podílejí játra a pankreas

-sekrece trávicích šťáv, protilátek,

-přesun nestrávených zbytků     potravy do tračníku

Pohyby tenkého střeva

míchací pohyby

propulsivní pohyby (peristaltika, posun tráveniny)

V reálu všechny pohyby smíšené

Střevní klky

obsahují pleteň krevních vlásečnic, mízní vlásečnici a snopečky hladkého svalstva

 vysoké 0,5 – 1,5 mm

 pokryté výstelkovými buňkami – zvětšují povrch sliznice až na 40 m²

 mezi klky – jednoduché trubicovité žlázky střevní – produkují střevní šťávu

v horní části střeva – buňky, které při styku s tráveninou produkují hormony – sekretin a pankreozymin – podněcují slinivku břišní k produkci šťávy

Míchací pohyby

distenze střeva chymem         kontrakce hladké svaloviny (délka 1 cm); segmentace, šňůra buřtů

po relaxaci nová kontrakce o kousek posunutá, míchání, (2-3/min, extrémní stimulace: 12/min)

Peristaltické pohyby

peristaltická vlna může vzniknout kdekoliv

rychlost 0.5-2 cm/s, od duodena klesá

po 3-5 cm (max. 10 cm) zaniká

cesta tenkým střevem: 3-5 hodin

Enzymy v tenkém střevě

peptidázy: malé peptidy na AK

sacharáza, maltáza, izomaltáza, laktáza: disacharidy na monosacharidy

střevní lipáza: tuky na glycerol a MK

Tlusté střevo

 sliznice nemá klky, neprodukuje žádné enzymy, obsahuje žlázové buňky – produkují hlen

  tl. střevo se plní za 4 – 8 hodin

  shromažďuje nestrávené a nestravitelné zbytky, dochází ke vstřebávání solí a vody

  zahušťuje se obsah střeva

kvasné a hnilobné procesy – vznikají plyny (metan, amoniak, sulfan, oxid uhličitý) – příčina plynatosti

  kvasné bakterie – zkvašují sacharidy + částečně celulózu

  hnilobné bakterie – rozkládají aminokyseliny

 Bakterie v tlustém střevě

kvasné (Escherichia Coli)- pro zdraví nezbytné

               - potlačují růst hnilobných bakterií

                - podíl na tvorbě vit. K, B12

 hnilobné (Proteus)

18 – 20 hodin po přijetí potravy – z nestrávených zbytků – stolice – zbarvená produkty rozpadu žlučových barviv

  vyprázdnění stolice z konečníku – reflexní děj – nahromaděním tlak v konečníku – defekační reflex proběhne pouze, pokud to vůlí povolíme – svalstvo konečníku se smrští – uvolní se vnitřní a vnější svěrač – konečník se vyprázdní

  ústředí řízení defekace – v křížové a prodloužené míše

  vnitřní svěrač = hladký sval – nelze ovládat vůlí

vnější svěrač  - příčně pruhovaný – lze ovládat vůlí – lze zadržovat stolici

Červovitý přívěsek = appendix vermiformis

Motilita tlustého střeva

ve srovnání s ostatními částmi trávicí trubice jsou pohyby tlustého střeva (vzhledem k  jeho funkcím) mírné a pomalé

dělení jako u tenkého střeva:

•míchací

•propulsivní (peristaltické)

Peristaltické pohyby kolon

zpomalá haustrace: trávenina projde za 8-15 h..

zvelké (Holzknechtovy) pohyby: 1-3x denně

Střevní bakterie

obrovské množství, většina anaerobní

štěpí část rostlinné vlákniny

významný zdroj vitamínu K

vytvářejí střevní plyny: CO₂, vodík, sirovodík, metan

způsobují snížení pH

antigeny krevních skupin AB0

Setrvání potravy v oddílech GIT

Absorpce živin v GIT

ani jedna ze tří esenciálních složek - sacharidy, lipidy, proteiny - nemůže být vstřebávána ve formě, v jaké se nachází v potravě

proto se musí vše nejprve enzymaticky natrávit

Hydrolýza

obecná trávicí reakce, pro jednotlivé živiny jsou rozdílné jen enzymy, které ji vyvolají

disacharid se hydrolyzuje na dva monosacharidy

dipeptid (peptidová vazba) na dva peptidy

TAG na glycerol a tři mastné kyseliny

Trávení sacharidů

sacharóza (GLU+FRU), laktóza (GLU+GAL) a škrob (poly-GLU), pektiny, dextriny, glykogen, amylosa

slinná -amyláza štěpí škrob na maltózu (GLU+GLU) a 3-9 molekulové polymery glukózy

•v ústech se naštěpí 5%

•pokračuje v žaludku

pankreatická amyláza: funkčně stejná jako slinná, ale mnohem účinnější

•za 15-30 minut od vstupu chymu do duodena naštěpí prakticky všechen škrob

•do jejuna tedy jen maltóza a velmi krátké polymery glukózy

Trávení sacharidů

střevní enzymy laktáza, sacharáza, maltáza a -dextrináza v kartáčovém lemu enterocytů naštěpí disacharidy a krátké řetězce glukózy na monosacharidy

•monosacharidy se již mohou absorbovat

Trávení proteinů

Žaludeční pepsin štěpí 10-20% proteinů

•dokáže štěpit kolagen - důležité pro přístup dalších enzymů k proteinům

klíčové místo = duodenum: pankreatické enzymy trypsin, chymotrypsin (endopeptidázy), karboxypolypeptidáza a proelastáza

v kartáčovém lemu enterocytů aminopolypeptidázy a dipeptidázy

•99% proteinů se absorbuje do portální krve jako volné aminokyseliny

Trávení tuků

triacylglyceridy, fosfolipidy (MK), cholesterol

emulgace v tenkém střevě

•rozdělení na malé části

•žlučové kyseliny, lecitin (část molekuly rozpustná ve vodě a část v tucích)

•zvětší povrch tukových částic 1000x

pankreatická lipáza: klíčová

střevní lipáza