Emoce, emoční inteligence
3.
Emoce – jak člověk prožívá, jak se utváří jeho citový život
- Pojem pro subjektivní zážitky libosti a nelibosti
- Vyjadřují subjektivní vztah jedince k předmětům a jevům prostředí
- Projevy radosti, smutku, vzteku, strachu, vzrušení, lásky, nenávisti, pohrdání
Charakteristika emocí
- vnikají spontánně – tzn. nelze ji zásadním způsobem ovlivnit
- jsou subjektivní, protože vždy vyjadřují vztah k někomu, něčemu
- jsou ambivalentní (existují protipólově – láska, nenávist)
- jsou nakažlivé (z matky na plod)
- neopakovatelné
- vyjadřují postoj k sobě samému, k vnějšímu světu, k životu vůbec, k lidem
Biologický základ citů
Chování a prožívání člověka je neoddělitelné od jeho biologických procesů. Zákl. je nervová soustava, schopnost přejímat Po z prostředí, třídit je, uchovávat a ve vhodném okamžiku účinně vybavovat.
Význam citů v duš.životě člověka, nebyl vždy dostatečně doceňován
Citový život člověka ovlivňuje nervová soustava a je především zdrojem aktivity
Klasifikace citů
1)Nálada – je to citový stav, má dlouhé trvání, určité emoční naladění
2)Afekt – prudký nástup, velkou intenzitu, ale krátké trvání. Závisí to na temperamentu – sklon
3)Vášně – citové stavy, které mají dlouhé trvání a silnou intenzitu, např. vášeň pro vědu, karty
4)Citové vztahy – nejsložitější citový vztah je láska, další citový vztah je přátelství, láska k sobě samému
Funkce emocí
1)Aktivují psychiku, organismus
2)tlumící – smutek tlumí starost o běžné dění
3)regulační – čeho se bojím toho se vyvaruji
4)organizující – mohou organizovat naše celé jednání
Dimenze (rozsah) emocí
- příjemné, nepříjemné, příjemná se může změnit v nepříjemnou, záleží to na intenzitě Po,na trvání Po
- závisí na situaci,
- závisí na naší aktuální náladě, na našem fyzickém stavu, příjemné emoce se nesčítají (stereotyp) , čím více jich je, tím nižší je intenzita. Čím méně jich je, tím je intenzita vyšší,
- Příjemný pocit slábne, když přestává být něčím novým
- libé, nelibé
Geneze citového života člověka Vývoj emocí
Novorozenec – libost, nelibost (úsměv, křik, spánek).
Kojenec – kolem sedmého osmého měsíce změna, emoce: strach z cizích lidí, emoce u dětí
jsou velmi labilní, znakem je expresivita, emoce jsou velmi povrchní.
Emoce a puberta – emoce měnící, mají silnou intenzitu, kolísají.
Citová zralost – zralost člověka po stránce citů, tzn. že je emočně nezávislý na svém okolí, přiměřené reakce na okolí, sebevědomí, ovládání zloby/zlosti.
Realistické postoje ke skutečnosti – reálně skutečnost vidět, reálně se k ní stavit, soulad mezi rozumem a city.
Zralost v partnerském vztahu – prožívat je přiměřeně a vážit si jich, pečovat o ně, aby to bylo spravedlivé pro všechny, mít rád sám sebe.
Citový člověk života dělíme na:
Emoce – nižší city a jsou nám vrozené. Spojeny s adaptací, tzn. jsou spojeny s uspokojováním základních životních potřeb.
City – tzv. vyšší city, jsou získané, řadíme mezi ně složité emocionální procesy a stavy, dělíme je na: 1. mravní (etické) – všechny city, které prožíváme při hodnocení nás nebo
někoho jiného hodnotíme
2. estetické – prožíváme je při přijímání krásna
3.( intelektuální) - spjaty s poznáváním, poznáváme je při hledání pravdy, učení se, při hledání smyslu života
Komplexní lidský cit - láska
Nejsložitější lidský cit.Existuje láska bratrská, mateřská, erotická, láska k Bohu, sebeláska
Citová zralost
citově zralý znamená
- emočně nezávislý na svém okolí – odjede a dovede se s tím citově vyrovnat, dospělí partneři by na sobě měli být emočně nezávislí
- přiměřené reakce na okolí
- sebevědomí
- ovládání zlosti
- realistické postoje ke skutečnosti – soulad mezi rozumem a city
- zralost partnerských vztahů – prožívat je přiměřeně a vážit si jich, pečovat o vztahy
Emocionalita
Emocionalita je prožívání vztahů jedince ke skutečnosti, není možné ji oddělit od poznávání a od sociálních vztahů.
Emoční inteligence
Za paradoxem, že samotné IQ nestačí, stojí EQ emoční inteligence. Osobnosti s vysokým IQ (ale menším EQ) mohou totiž zdánlivě paradoxně selhávat v životě i ve škole.
EQ je však možné rozvíjet a vytvářet tak nové předpoklady pro úspěch.
Přestože je vykládána definice EQ odlišně u různých specialistů, tak se shodují v tom, že klíčové jsou emoce. Emoční inteligence popsaná americkým psychologem Golemanem v podstatě znamená cit pro vlastní emoce se schopností jejich správného hodnocení a tak regulování vlastního chování a chování k druhým lidem.
Emoční inteligenci tvoří pět základních složek – schopností:
• Sebeovládání – zvládání a kontrola citů,
• Sebeuvědomění – znalost sebe, svých emocí a regulace svého chování,
• Motivace – schopnost využít emočního potenciálu pro dosahování cílů,
• Sociální dovednosti – navazování a udržování společenských vztahů,
• Empatie – vnímání emocí druhých a následná regulace chování k nim.
emoční inteligence - tvoří ji 5 vlastností
1)znalost vlastních emocí (schopnosti porozumět jim, uvědomit si je)
2) zvládat své emoce – strategii jak je zvládat
3)schopnost motivovat sám sebe
4)empatie – nesouhlasím s tím co udělal, ale umím s ním vést emfatický rozhovor
5)schopnost mezilidských vztahů
Rozvoj emoční inteligence a její význam pro člověka. Práce s emoční inteligencí
EQ zasahuje do všech oblastí osobnosti a patří k ní např.
sebecit, sebejistota, sebedůvěra, sebekázeň, regulace impulsů, odpovědnost za vlastní chování a pracovní výkonnost,
ctižádostivost, iniciativa, vytrvalost,
dokázat se poučit z vlastních chyb i úspěchů,
chápání citů a pocitů ostatních, orientace v nich a pak podle toho rozhodovat a jednat,
schopnost naslouchat a komunikovat, diplomacie ve společenském styku, vžívání se do nálad jiných, vhodné zužitkovávání rozdílů mezi lidmi, vyjadřování pocitů, schopnost urovnávání konfliktů, nalézání kompromisů, atd.
Osobnost s vyváženým poměrem IQ a EQ může být například dobrým manažerem, obchodníkem, psychologem. Cvikem a zkušenostmi se navíc může stát ještě lepším, když EQ přesáhne IQ. Naopak ten kdo má nadprůměrné IQ a pouze průměrné EQ mívá problémy v zaměstnání i ve společnosti.
Velkou výhodou i příležitostí pro osobní rozvoj i kariéru, je skutečnost, že EQ - emoční inteligence se dá na rozdíl od IQ zkvalitňovat a rozvíjet výrazně snadněji.
Well- being
Celková psychická pohoda
Pozitivní psychologie
Zakladatel – Seligman
- soustřeďuje se na pozitivní psychologické jevy – naděje, odpuštění, radost
Jak se objevila? – stále se hovořilo jen o nemocech
Pozitivní myšlení má vliv :
1) na délku života
2)kvalitu života
DOPORUČENÍ
Aktivně prožívat emoce, nepotlačovat negativní emoce, emoce umět slovně vyjádřit(kladné i záporné), když to nedokážu sdělit napsat něco milého, přehodnocení (jak se vyrovnat s emocemi? – vyhodnotit je)
Dobrá kniha o pozitivní psychologii – Jaro Křivohlavý – Pozitivní psychologie
Šmíd
(Mirek, 19. 2. 2011 0:14)