--O--

3.

Emoce – jak člověk prožívá, jak se utváří jeho citový život

• Pojem pro subjektivní zážitky libosti a nelibosti
• Vyjadřují subjektivní vztah jedince k předmětům a jevům prostředí
• Projevy radosti, smutku, vzteku, strachu, vzrušení, lásky, nenávisti, pohrdání

Charakteristika emocí

1. vnikají spontánně – tzn. nelze  ji zásadním způsobem ovlivnit
2. jsou subjektivní, protože vždy vyjadřují vztah k někomu, něčemu
3. jsou ambivalentní (existují protipólově – láska, nenávist)
4. jsou nakažlivé (z matky na plod)
5. neopakovatelné
6. vyjadřují postoj k sobě samému, k vnějšímu světu, k životu vůbec, k lidem

Biologický základ citů

Chování a prožívání člověka je neoddělitelné od jeho biologických procesů. Zákl. je nervová soustava, schopnost přejímat Po z prostředí, třídit je, uchovávat a ve vhodném okamžiku účinně vybavovat.

Význam citů v duš.životě člověka, nebyl vždy dostatečně doceňován

Citový život člověka ovlivňuje nervová soustava a je především zdrojem aktivity

Klasifikace citů

1)Nálada – je to citový stav, má dlouhé trvání, určité emoční naladění

2)Afekt – prudký nástup, velkou intenzitu, ale krátké trvání. Závisí to na temperamentu – sklon

3)Vášně – citové stavy, které mají dlouhé trvání a silnou intenzitu, např. vášeň pro vědu, karty

4)Citové vztahy – nejsložitější citový vztah je láska, další citový vztah je přátelství, láska k sobě samému

Funkce emocí

1)Aktivují psychiku, organismus

2)tlumící – smutek tlumí starost o běžné dění

3)regulační – čeho se bojím toho se vyvaruji

4)organizující – mohou organizovat naše celé jednání

Dimenze (rozsah) emocí

-         příjemné, nepříjemné, příjemná se může změnit v nepříjemnou, záleží to na intenzitě Po,na trvání Po

-         závisí na situaci,

-         závisí na naší aktuální náladě, na našem fyzickém stavu, příjemné emoce se nesčítají (stereotyp) , čím více jich je, tím nižší je intenzita. Čím méně jich je, tím je intenzita vyšší,

-         Příjemný pocit slábne, když přestává být něčím novým

-         libé, nelibé

Geneze citového života člověka Vývoj emocí

Novorozenec – libost, nelibost (úsměv, křik, spánek).

Kojenec – kolem sedmého osmého měsíce změna, emoce: strach z cizích lidí, emoce u dětí

jsou velmi labilní, znakem je expresivita, emoce jsou velmi povrchní.

Emoce a puberta – emoce měnící, mají silnou intenzitu, kolísají.

Citová zralost – zralost člověka po stránce citů, tzn. že je emočně nezávislý na svém okolí, přiměřené reakce na okolí, sebevědomí, ovládání zloby/zlosti.

Realistické postoje  ke skutečnosti – reálně skutečnost vidět, reálně se k ní stavit, soulad mezi rozumem a city.

Zralost v partnerském vztahu – prožívat je přiměřeně a vážit si jich, pečovat o ně, aby to bylo spravedlivé pro všechny, mít rád sám sebe.

Citový člověk života dělíme na:

Emoce – nižší city a jsou nám vrozené. Spojeny s adaptací, tzn. jsou spojeny s uspokojováním základních životních potřeb.

City – tzv. vyšší city, jsou získané, řadíme mezi ně složité emocionální procesy a stavy, dělíme je na: 1. mravní (etické) – všechny city, které prožíváme při hodnocení nás nebo

                                                      někoho jiného hodnotíme

                      2. estetické – prožíváme je při přijímání krásna

                      3.( intelektuální) -  spjaty s poznáváním, poznáváme je při hledání pravdy, učení se, při hledání smyslu života

Komplexní lidský cit - láska

Nejsložitější lidský cit.Existuje láska bratrská, mateřská, erotická, láska k Bohu, sebeláska

Citová zralost

citově zralý znamená

• emočně nezávislý na svém okolí – odjede a dovede se s tím citově vyrovnat, dospělí partneři by na sobě měli být emočně nezávislí
• přiměřené reakce na okolí

• sebevědomí

• ovládání zlosti

• realistické postoje ke skutečnosti – soulad mezi rozumem a city
• zralost partnerských vztahů – prožívat je přiměřeně a vážit si jich, pečovat o vztahy

Emocionalita

Emocionalita je prožívání vztahů jedince ke skutečnosti, není možné ji oddělit od poznávání a od sociálních vztahů.

Emoční inteligence

Za paradoxem, že samotné IQ nestačí, stojí EQ emoční inteligence. Osobnosti s vysokým IQ (ale menším EQ) mohou totiž zdánlivě paradoxně selhávat v životě i ve škole.

EQ je však možné rozvíjet a vytvářet tak nové předpoklady pro úspěch.

Přestože je vykládána definice EQ odlišně u různých specialistů, tak se shodují v tom, že klíčové jsou emoce. Emoční inteligence popsaná americkým psychologem Golemanem v podstatě znamená cit pro vlastní emoce se schopností jejich správného hodnocení a tak regulování vlastního chování a chování k druhým lidem.

Emoční inteligenci tvoří pět základních složek – schopností:

• Sebeovládání – zvládání a kontrola citů,

• Sebeuvědomění – znalost sebe, svých emocí a regulace svého chování,

• Motivace – schopnost využít emočního potenciálu pro dosahování cílů,

• Sociální dovednosti – navazování a udržování společenských vztahů,

• Empatie – vnímání emocí druhých a následná regulace chování k nim.

emoční inteligence - tvoří ji 5 vlastností

1)znalost vlastních emocí (schopnosti porozumět jim, uvědomit si je)

2) zvládat své emoce – strategii jak je zvládat

3)schopnost motivovat sám sebe

4)empatie – nesouhlasím s tím co udělal, ale umím s ním vést emfatický rozhovor

5)schopnost mezilidských vztahů

Rozvoj emoční inteligence a její význam pro člověka. Práce s emoční inteligencí

EQ zasahuje do všech oblastí osobnosti a patří k ní např.

sebecit, sebejistota, sebedůvěra, sebekázeň, regulace impulsů, odpovědnost za vlastní chování a pracovní výkonnost,
ctižádostivost, iniciativa, vytrvalost,
dokázat se poučit z vlastních chyb i úspěchů,
chápání citů a pocitů ostatních, orientace v nich a pak podle toho rozhodovat a jednat,
schopnost naslouchat a komunikovat, diplomacie ve společenském styku, vžívání se do nálad jiných, vhodné zužitkovávání rozdílů mezi lidmi, vyjadřování pocitů, schopnost urovnávání konfliktů, nalézání kompromisů, atd.

Osobnost s vyváženým poměrem IQ a EQ může být například dobrým manažerem, obchodníkem, psychologem. Cvikem a zkušenostmi se navíc může stát ještě lepším, když EQ přesáhne IQ. Naopak ten kdo má nadprůměrné IQ a pouze průměrné EQ mívá problémy v zaměstnání i ve společnosti.

Velkou výhodou i příležitostí pro osobní rozvoj i kariéru, je skutečnost, že EQ - emoční inteligence se dá na rozdíl od IQ zkvalitňovat a rozvíjet výrazně snadněji.

Well- being

Celková psychická pohoda

Pozitivní psychologie

Zakladatel – Seligman

-         soustřeďuje se na pozitivní psychologické jevy – naděje, odpuštění, radost

Jak se objevila? – stále se hovořilo jen o nemocech

Pozitivní myšlení má vliv :

1) na délku života

2)kvalitu života

DOPORUČENÍ

Aktivně prožívat emoce, nepotlačovat negativní emoce, emoce umět slovně vyjádřit(kladné i záporné), když to nedokážu sdělit napsat něco milého, přehodnocení (jak se vyrovnat s emocemi? – vyhodnotit je)

Dobrá kniha o pozitivní psychologii – Jaro Křivohlavý – Pozitivní psychologie